Na výbornou si vedlo na turnaji ve Falkensee mužstvo mladších žáků. Parta složená z poloviny věkově ještě z hráčů přípravky pod taktovkou zkušeného „Próši“ Rubiše obsadila konečné třetí místo v konkurenci osmi mužstev z Německa, Holandska a Polska. Kluci nejen, že za celý turnaj nepoznali hořkost porážky, ale jediné tři branky obdrželi pouze při smolném semifinalovém rozstřelu s domácím mužstvem, když v základní hrací době utkání skončilo bez branek, ale popořádku….
Chlapecká kategorie U12 byla početně nejvíce zastoupena a tak
pořadatelé museli mužstva rozdělit do dvou základních skupin. Právě
utkání v těchto skupinách byla k vidění první hrací den, v sobotu.
Našim
prvním soupeřem bylo mužstvo Warty Poznaň. Soupeř tahal za kratší konec
od začátku utkání. Přestože kluci nehráli úplně to, co jsme si před
utkáním řekli, málo využívali neobvyklou šířku hrací plochy (tvořila ji
celá polovina hřiště!), naše převaha byla patrná od prvních okamžiků.
Konečný výsledek 2:0 v náš prospěch byl pak jen jejím slabým vyjádřením.
Střelci Dušan a Próša.
Druhé utkání s německým soupeřem Club an der
Alster byl z naší strany určitě nejlepším utkáním prvního hracího dne.
Kluci perfektně využívali strany (zejména pravou), obránci se více
aktivně začali podílet na útočné hřea výsledkem byla plejáda šancí, z
kterých se nám podařila hned trojice proměnit – 3:0. Naši obvyklou
střeleckou sestavu (D+P) doplnil střídající Maty.
Posledním sobotním
soupeřem pak bylo mužstvo PSU. Vzrůstem nejvyšší soupeř nás převyšoval
právě jen tou výškou. I přes významné improvizace v sestavě, jsme
soupeře přesvědčivě přehrávali a konečných 3:0 bylo dosaženo bez větších
nervů. Střelecká tabulka se nám rozrpstla o Toma.
Sumář prvního hracího dne: 3 utkání = 3x výhra a skore 8:0 = 1.místo ve skupině „B“. Bomba!!!
Pro naši smůlu byl soupeřem v boji o vysněné finále domácí celek. Kluci z Falkensee, převážně o hlavu větší, na nás za významné podpory fanoušků vlétli od prvních okamžiků. První tři, čtyři minuty to vypadalo, že bude pouze otázkou času, kdy budeme inkasovat. Kluci však na hranici možností, někdy i za níbránili tak, že se soupeř téměř nedostával ke střeleckým pokusům a když, tak z pozic, odkud se branky nedávají, obzvlášť stojí-li v bráně pozorný Adam. S přibývajícími minutami se však obraz hry začal měnit, na „natěšeném“ soupeři byl znát uvadající nápor spojený s úbytkem sil. V poslední pětiminutovce se nebojím napsat, že lepším mužstvem bylo to naše. Hra se byla již vyrovnaná, ale naše útoky tažené Próšou nabývali na nebezpečnosti. Po jedné z jeho střel jsme měli i největší šanci utkání, když u vyraženého míče byl výborně postaven Kiki, ale těžký míč se mu nepodařilo do brány usměrnit z první, ale až po dotyku nohou a tak dosažená branka nemohla být uznána. 0:0! Na řadu pak přišli nájezdy. Po jejich první sadě jsme ještě dokázali držet se soupeřem krok (2:2), když za nás proměnil Filip V. a Próša, ale ve čtvrtých pokusech byl úspěšný již jen soupeř. Popisovat pocity kluků (i nás dvou s Frantou) asi nemá cenu…..
Semifinalovou porážku(neporážku) kluci však vyléčili. Někdo vaflí, někdo procházkou k jezerům, ale hlavně všichni úspěšně. Obzvlášť, když se v boji o třetí místo proti nám postavil starý známý soupeř ze soboty Club an der Alster. Kluci si na něj od prvních sekund věřili a to bylo znát i na hřišti. Přesto, že hra nebyla dokonalá (ještě, že tam nebyl Pepa), soupeře jsme „mleli“ a branky padaly i přesto, že nám byl ošklivou „sekerou“ ze hry vyřazen v polovině utkání Důša. Konečný výsledek 5:0, ohromná radost!!! Střeleckou tabulku rozšířil i Šimon výstavní trefou těsně za kruhem.
Hodnotit turnaj a kluky je v tomto případě pouze a pouze radost. V bráně pozorný Adam Buršík, který sice neměl moc práce, ale vždy byl na svém místě. V obraně se skvěle doplňovala dvojice Filip a Filip (Buršík a Veverka). Kluci za sebe skvěle zaskakovali, když někdo z nich měl útočnější ambice, jak to má být. Hodnotit Próšu, by vydalo na samotnou kapitolu, byl všude, byl u všeho a ohromně mužstvo stmelil a v neposledním dával důležité branky. Pravé křídlo Důša zaslouží také samé superlativy, neúnavně nabíhal, neúnavně se vracel, aby pomohl obraně. Výborná utkání sehrál však i Tomáš Sebera, zejména v sobotu. Naopak hlavně v nedělihrál zase dobře Šimon Šubrt a určitě až překonají respekt, budou 100% platnými hráči Kiki Melichar a Maty Čermák, avé odpracovali , ale i tak.
Na závěr musím poděkovat klukům za můj jeden z největších pozemněhokejových zážitků, kluci díky, byli jste vynikající!!! Speciální dík Próšovi, který byl opravdovým kapitánem a lídrem mladého mužstva.
H.V.