Po prvním vzájemném zápase mezi týmy Mnichovice A a Mnichovice B jsme si s ostatními trenéry povzdychli, že na Oktoberfestu na Šibeničním vrchu nebyli pouze rodiče, ale i značná část našich svěřenců. Dnešní výkony mninchovických borců a borkyň byly opravdu vlažné. Ani moje obvyklá hláška o želví poléFce nebyla tak pomalá, jako velká většina našich hráčů. Ovšem zatímco výkon nejstarších kluků v Áčka se postupně přeci jenom zlepšoval, další dvě naše družstva zůstávaly na původním tempu. Áčko tedy po původním povinném vítězství nad nejmladší mnichovickou přípravkou remizovalo se Slavií, pak již všechna ostatní utkání zvládlo. Zejména výkon s hradeckými děvčaty byl téměř excelentní. Holky z Bé týmu prohrály s oběma hradeckými družstvy i s pražskou Slavií a pouze lepším výsledkem proti Céčku obsadily páté místo.  Družstvo Cé  si vedlo ještě o jednu porážku hůře. Musím, bohužel,  poznamenat, že oslabené Céčko by nemělo možnost střídat více, než jednoho hráče, nebýt zápůjčky útočnice z Béčka. Zodpovědnost chybějících hráčů, reps. jejich rodičů je zarážející. Byl bych rád, kdyby si všichni uvědomili, že naši trenéři netrénují pro sebe, ale pro děti. Nebudu tady již více moralizovat, ale nikdo si neumí představit tu bezmoc trenéra, když v pátek zjistí, že z 12-ti svěřenců nemá na naděli ani 5 dětí na sestavení kompletního mužstva.
Celková závěrečná tabulka tedy vypadala takto:

Mnichovice A
HK holky
Slavia
HK kluci
Mnichovice B
Mnichovice C

Příští neděli jedeme na Zelený pruh a doufáme, že účast bude daleko lepší.

Text: Mirek Vodenka
Foto: Žaneta Karásková