Minibenjamínci si na svůj předposlední trénink v této sezóně přizvali své rodiče a sešlo se nás na hřišti opravdu hodně. I když se nejprve jako naschvál po jinak pěkném dni nad celou akcí stáhla modročerná mračna, nakonec se bouřka umoudřila a jen nás obešla, takže jsme mohli začít trénink. Byť v dešti, ale ten nás neodradil, na ten jsme už zvyklí, doprovázel nás totiž celé jaro. Začali jsme lehkým rozběhnutím a dynamickou rozcvičkou. Rodiče se samozřejmě zapojili hned od začátku a byli rádi, že se po náročném dni pěkně protáhnou. Poté děti učily své rodiče hokejovým dovednostem a zároveň jim předvedly, co se na trénincích naučily. Na pěti stanovištích si mohli společně vyzkoušet hokejový slalom na čas, střelu na branku na přesnost, „hokejový bowling“ aneb kdo jednou ránou sestřelí nejvíce kuželek a proběhnutí šneka na čas – vedení balónku na hokejce. Po těchto soutěžích si děti vyzvedly u trenérů sladkou odměnu a zároveň od nich dostaly Hokejové vysvědčení. V rámci předávání vysvědčení jsme se také, ač neradi, rozloučili s našimi borci, kteří odcházejí do kategorie U8 – se Sébou, Vojtíkem, Honzíkem, Tomem, Martínkem a Vojtou, poděkovali jsme jim za skvělé výkony a popřáli jim hodně zdraví a sportovních úspěchů ve vyšší kategorii. Nakonec jsme se spravedlivě rozdělili do dvou družstev a zahráli si zápas, do kterého všichni nastoupili s vervou a nadšením. Děti byly nadšeny, že si mohou zahrát se svými rodiči a rodiče dětem ukázali, že i oni umí hrát hokej a nedali jim nic zadarmo (pravdou ovšem je, že rozhodčí musel sem tam přimhouřit oči J ). Zápas byl vyrovnaný, ale tým oranžových na rozdíl od svých soupeřů nedokázal vstřelit branku, a to hlavně díky zkušenému Tomášovi Hladíkovi, který jim svou perfektní pečlivou obranou nedovolil skórovat. Tomášův tým tedy porazil tým oranžových 1:0. Důležité ale bylo, že se u toho všichni skvěle pobavili a rozlučkový trénink si užili naplno.

Za tým trenérů U6 zapsala Lenka

Třetí a letos poslední turnaj čekal na naše nejmenší „reprezentanty“ v Hostivaři. Hned jedenáctka kluků a děvčat (ta zastupovala tentokrát Sofinka), byla rozdělena do dvou mužstev: Blesků a Sluníček. Ani jedno z mužstev se v silné konkurenci pražských mužstev neztratilo. Trošku úspěšnější bylo tentokrát mužstvo Blesků, které vyjma bratrovražedného boje si dokázalo poradit i s oběma mužstvy Kbel a s béčkem Hostivaře, nerozhodný výsledek uhrálo s Bohemkou, nad jejich síly pak byla mužstva Presidenta a silné domácí Áčko. Podobně si však vedla i Sluníčka, která svedla spoustu herně vyrovnaných soubojů.
Všechny naše zúčastněné „miniborce“ je nutné pochválit především za bojovnost a nasazení, kterými se prezentovali od první až do poslední minuty. Sice někdy pokulhávalo držení si pozic, rozehrávka mohla být občas trochu rychlejší, přihrávka přesnější, ale kluci a děvče zanechali výborný dojem, hráli naplno a to je nejdůležitější.  
Že v Hostivaři turnaje připravit umí, dokázali i krásným pozemněhokejovým počasím, které na akci „zařídili“. Vše klapalo jak má a tak si zaslouženě všichni zúčastnění (včetně trenérů!) mohli pověsit na krk krásnou medaili a odnést si nějakou sladkost. Prostě závěr sezóny jak má být!              

Na konci turnaje jsme si s Lenkou trochu povzdechli, jak je velká škoda, že nás opouští (přechází do vyšší kategorie) tolik šikovných kluků, ale tak to je…… Pevně však věříme, že ti starší se určitě prosadí i mezi benjamínky a ti mladší, kteří v naší kategorii zůstávají, je brzy plnohodnotně nahradí. No a musíme doufat, že budeme od září moci přivítat i nové posily, které rozšíří naší pozemněhokejovou rodinu!      

H.V.