Jedinou slabší chvilku v celé soutěži si kluci vybrali v sobotu proti namotivovanému družstvu Pragy. Asi horko, nebo vidina toho, že my můžeme být už nejhůře druzí způsobilo, že se nám v tomto zápase nedařilo. Praga chtěla poskočit na třetí místo a její hráči opravdu makali. My jsme sice předváděli standartní výkon, ale ve vlažném tempu a to na soupeře nestačilo. Na první gól soupeře ještě krásně odpověděl Filip po souhře s Márou, ale na branku, kterou jsme dostali 3 minuty před koncem jsme už reagovat nestačili. No prostě není každý den posvícení.

Mnichovice – Praga     1 : 2 (0:1)

Pak jsme nastoupili proti Slavii a i přesto, že jsme hráli velmi pohledný kombinační hokej, se nám suverény letošní soutěže U12 porazit nepodařilo. Ale nutno podotknout, že finále bylo opravdu pěkné a ostatní týmy se šli kouknout, jak se to má hrát. My jsme kombinovali, Slavia střílela branky. Konečný stav 4:7 ovšem neznamená, že bychom se měli stydět za svůj výkon.

Mnichovice – Slavia  4 : 7 (1:3)

Po posledním zápase sezóny jsem si říkal, že je to škoda, být druhý. Ale nakonec myslím, že je to velký úspěch a musím klukům poděkovat za jejich přístup jak při trénincích, tak v zápasech. Všichni makali a všichni do toho dávali srdíčko.

Kluci – přejí hezké prázdniny

Mirek

U12 kluci sehráli své zápasy v domácím prostředí. V prvním utkání jsme vyzvali mužstvo Sokola Kbely A, ze kterého jsme měli strach. Kbely na podzim předváděli velmi dobrý hokej a sehranost a technické dovednosti jejich hráčů v nás vzbuzovaly respekt.
Avšak naši kluci se do soupeře pustili bez jakéhokoli respektu a kbelským bylo za chvíli úzko. Ve čtvrté minutě jsme vstřelili krásný gól přesně podle schématu – prvé křídlo nahrává, levé křídlo střílí gól! Za další 2 minuty se nám povedla podobná akce a pak již akcie Sokola Kbely značně klesly.  To jsme v poločase vedli 3:0 a soupeř se zmohl jen na pár ojedinělých akcí na naší polovině. Druhý poločas jsme již díky dobré kondici našich borců excelovali a i když soupeř občas zahrozil brejkem, nic to nezměnilo na konečném výsledku 8:0 pro nás.

Za hodinu nato nás čekal ještě těžší kalibr v podobě Slavie Hradec Králové, jehož kluci na podzim vyhráli svou skupinu v základní soutěži. My začali, jako obvykle, úvodním náporem, ale neproměnili jsme, i díky jejich vynikajícímu brankáři, několik šancí a z protiútoku inkasovali. I když nás Adam skvělými zásahy několikrát podržel, tentokrát na brejk soupeře neměl. Ale tato inkasovaná branka naše borce ještě více nabudila a najednou se začalo dařit. Tedy ještě předtím jsme několika krásnými střelami atakovali branku soupeře, ale břevno a tyč zachránila soupeře před vyrovnáním. Pak ale náš tlak sílil a soupeřova obrana přestala stíhat. Do poločasu se nám podařilo vstřelit 3 góly a náš protivník se zdál být na lopatkách. Toto zdání odevzdanosti však spíš o poločase zanechalo své stopy více na našich hráčích a tak jsme do druhého poločasu nastoupili velmi laxně. Několik vydařených akcí soupeře zlikvidoval v pohodě chytající Adam, ale 8 minut před koncem jsme již inkasovali na 3:2. Naštěstí jsme zbytek zápasu zvládli a 4 minuty před koncem ještě vstřelil Filip rozdílový gól. Výsledek 4:2 je pro nás lichotivý, protože druhý poločas jsme zvládli s velkým štěstím.

            Takže máme jistotu medaile. To z jakého kovu bude se rozhodne přístí týden na hostivařském hřišti. Za soupeře nám budou hráči Slavie Praha a Pragy.

Mirek

V neděli jsme s kluky U12 hráli první 2 soutěžní zápasy v této sezóně. Na podzim jsme postoupili do finálové skupiny, tvořené sedmi nejlepšími družstvy a když jsem včera přicházel

na hřiště a viděl úroveň zrovna hrajících týmů, pomyslel jsem si, že dostaneme „klepec“. Naši kluci ovšem velmi mile překvapili a hned v úvodním zápase proti HC Hostivař nepustili soupeře prakticky k ničemu. Ovšem tak jednoduché to nebylo. Tým Hostivaře má, mimo jiných, velmi kvalitního brankáře a my mu nemohli dát gól. Prakticky prvních 10 minut to byl souboj mezi pěti našimi hráči a Hostivařským gólmanem. Pak najednou soupeř utekl a prohrávali jsme 0:1. Kluci ale nerezignovali a hráli dál svůj velmi pohledný hokej a v průběhu druhé půle vstřelili 3 branky. V poslední minutě pak Hostivařští korigovali skóre na 3:2 v náš prospěch.

            Druhý zápas proti TJ Litice byl už jen o tom, kolik vstřelíme branek. Soupeř se dost zatáhl a my museli útočit „do plných“. Byli jsme rychlejší, důslednější a prostě lepší. Výsledek 6:0 byl pro soupeře ještě dost milostivý.

            Více, než výsledky mě ale potěšila naše hra. Kluci to někdy až přehánějí s kombinací, ale tím uhoní soupeře, který neví, kam dřív skočit. Fyzicky jsme na tom také poměrně dobře, vždy na konci zápasu měli všichni ještě rezervu sil. Jediná věc, na které budeme muset hodně pracovat je střelba na bránu. Ta se nám nedaří dílem z nervozity v okamžiku střelby anebo prostě tím, že chceme míček dovést až do prázdné brány.

            Příští týden hrajeme doma s nejsilnějšími soupeři, tak uvidíme, jak to dopadne.

MIREK